Více než 200 let používáme klasifikační model botanické nomenklatury (tj. Pojmenování vědeckých rostlin) zavedený Linnaeusem (1707-1778), jazykem taxonomie rostlin, který se používá po celém světě. Taxonomie rostlin je disciplína, která je základem systému klasifikace používaného botaniky a zahradníky k organizaci rostlin a jejich jasné identifikaci. Vylepšení na modelech vyvinutých jeho předchůdci, Linnaeus zjednodušil postup pojmenování pomocí "binomického" systému.
Linnaeusův binomický systém používá jedno latinské jméno k označení rodu a další k označení specifického epithetu. Rod a epithet společně tvoří „druh“. Podle definice „binomický“ znamená „charakterizovaný tím, že má dvě jména“, z předpony „bi-“ (označující „dvě“) a latinského slova pro „jméno“, nomen .
Například botanická nomenklatura klasifikuje Oriental bittersweet jako Celastrus orbiculatus . První část jména, Celastrus , je rod, druhá, orbiculatus , specifický epitet. Ačkoli jiná rostlina, bittersweet nightshade, také má ve svém běžném názvu „bittersweet“, víte hned, jakmile uvidíte její latinský název ( Solanum dulcamara , kde první latinský název je pro rod, nightshade a druhý je pro konkrétní epiteton), bittersweet), že nesouvisí s Celastrus orbiculatus ( Solanum a Celastrus jsou dvě zcela odlišné rody). Třetí rostlina, jmenovitě Celastrus scandens , je také běžně označována jako „bittersweet“ (americká bittersweet), ale skandeny v jejím botanickém názvu ji jasně odlišují od orientálního bratrance.
Matice a šrouby botanické nomenklatury
- Druh je podmnožinou rodu.
- Rod začíná velkým písmenem, zatímco první písmeno v konkrétním epiteli je malými písmeny. Oba jsou kurzívou.
- V případech, kdy překládáme z latiny, abychom dospěli ke společnému jménu, obracíme pořadí jmen a epilet dáváme před rod. To platí v případě Solanum dulcamara (viz výše), které se doslova překládá jako hořká tráva (z dulcamara ) noční můra (ze Solanum ). Všimněte si však, že společný název rostliny není vždy doslovným překladem latinského názvu. Například obyčejný název pro Celastrus scandens (viz výše) je americký bittersweet, ale doslovný překlad latiny v tomto případě nemá nic společného s „americkým“ nebo „bittersweet“.
- Někdy v rostlinné taxonomii uvidíte třetí jméno. V takových případech jsme prostě stále konkrétnější, počítáme s variacemi uvnitř druhu. Nejčastěji toto třetí jméno označuje kultivar (kultivovaná odrůda); objeví se v jednoduchých uvozovkách a jeho první písmeno je velké. Ale někdy toto třetí jméno označuje odrůdu (přirozeně se vyskytující odrůdu). Název odrůdy předchází zkratka „var“. Pokud není název odrůdy správným substantivem, jeho první písmeno se nezačne velkými písmeny. Stejně jako název rodu a konkrétní epiteton je však název odrůdy kurzívou.
- Někdy se za rodové jméno a epitet přidává další slovo, které není kurzívou ani započteno do uvozovek - jméno osoby, která poprvé popsala rostlinu. Tato jména jsou někdy zkrácena. Pokud je název zkrácena na „L“, znamená to „Linnaeus“.
- Když uvidíte název rodu následovaný písmenem „x“, za nímž následuje epithet, znamená to, že rostlina je křížením mezi dvěma různými druhy rostlin - „hybridní rostlinou“.
Proč používáme botanickou nomenklaturu? Proč nejsou běžné názvy rostlin dost dobré? Používáme vědecké názvy rostlin (nebo „botanické názvy rostlin“), abychom se vyhnuli nejasnostem, protože se jedná o mezinárodní jazyk různých druhů. To neznamená, že oni sami nikdy nejsou matoucí; botanici někdy rozhodnou, že současná rostlinná taxonomie je „špatná“ a změní název. Ale obecně, použití výše popsaného binomického systému dosahuje větší jasnosti než použití běžných názvů rostlin.
Chcete-li vyhledat konkrétní rostlinu na mém webu pomocí botanického názvu, přečtěte si prosím můj seznam vědeckých názvů rostlin. Nebojte se pracovat s botanickou nomenklaturou. Zprvu se to může zdát zastrašující, ale brzy uznáte některé termíny, které se objevují znovu a znovu, stanovující vzorce: například použití plazů ve jménu liána.